Rekviem za kantora Bacha – Marta Železná

Rekviem za kantora Bacha

Výjimečnost hodnoty i rozsahu díla J. S. Bacha přitahuje již po tři století nejen interprety, nejen historiky a teoretiky umění, ale i životopisce a autory beletrie, kteří se snaží zachytit pravdivý obraz géniovy osobnosti. Obraz co nejpřesnější, držící se jen historicky doložených, ověřených událostí, i obraz stylizovaný, který v úsilí o dosažení plnějšího a barvitějšího celku využívá různou měrou fantazie a individuální tvůrčí invence.

Je vůbec možné odpovědět na otázku, který z obou přístupů k látce podává věrnější podobiznu, když samotná Bachova hudba představuje dokonalý soulad mezi přísným, ukázněným řádem a vzletnou, povznášející inspirací? V každém případě je přirozené, že většina z těch, kteří se v úctě sklánějí před velikostí Bachova umění, dychtí zvědět něco i o jeho zdrojích.

O těch ale víme pohříchu málo. Vždyť vyhmátnout a popsat onu duchovní potenci, z níž pramení skutečné umění, nedokáže nejerudovanější teoretik, ba ani umělec sám. A tak jeden z hrdinů této knihy, jenž se bláhově domnívá, že lze získat spolehlivý recept, že lze odhalit záhadu zrození, zůstává zklamán: nenajde ani elixír života, ani tajemný elixír umění…

Novela Jana Kameníčka je jedním z posledních pokusů o stylizované ztvárnění okolností, které provázely sklonek Bachova života. Tedy období, v němž byl těžce zdravotně postižený skladatel obklopen láskou a oddaností, ale i záští a intrikami. Soumrak Bachova života je tu pojat jako drama tvůrce fyzicky skoro bezbranného a duševně rozpolceného nesrovnalostmi mezi stávajícími společenskými požadavky, determinovanými především nastupujícím racionalistickým hnutím, a mezi vlastním uměleckým přesvědčením.

Marta Železná

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *